Amigo II

Před padesáti lety, když jsem ukončil devátou třídu, jsem byl o prázdninách na výletě v Českých Budějovicích. Krásné město, hodně zelených parků, krásné náměstí, nedaleko zámek Hluboká. Moc se mi tam líbilo. Samozřejmě jsem musel navštívit modelářskou prodejnu. Byla tehdy v Hronové ulici č.6. Je to hned za Černou věží. Ve výkladní skříni byla modrá lakovaná krabice, nevelkých rozměrů. Na víku byl vyobrazen krásný červenobílý větroně, nápis AMIGO II a červené logo Graupner. Ještě tam bylo německy napsáno, že model má rozpětí 2 m a je možné ho řídit rádiem. Stál 300 Kčs. 

Bylo rozhodnuto, za našetřené peníze jsem stavebnici koupil. Hned jak jsem se vrátil domů, jsem se pustil do stavby. Ve stavebnici bylo vše, balsové díly, lišty, potahový papír, spojovací dráty, poutací guma na křídla a lepidla a obtisky. Práce šla neuvěřitelné rychle, díky obrázkovému návodu. Model jsem dokončil ještě o prázdninách. Nebyl dokonalý, ale létal výborně. Rádio jsem neměl, to se v té době těžko shánělo a bylo drahé. Proto model létal  jako volný. Létal tak dobře, že jsme s bratrem neustále lezli po stromech a Amiga hledali, což na něm zanechávalo stopy po poškozeních. 

Po prázdninách jsem nastoupil do učiliště v Blatné. Tam mi mistr odborného výcviku půjčil jednokanálové rádio, tuším, že to byla GAMA. To bylo něco jiného. Mohli jsme model tahat na mnohem delší šňůře, ale spolehlivost tohohle rádia nebyla vysoká a tak přibývaly další šrámy, ale užívali jsme si létání. Když jsem dostal od otce nové rádio MARS, byl Amigo v takovém stavu, že jsem ho odložil a postavil jiné letadlo. Amigo ve mě zanechal vzpomínky na celý život, možná proto, protože to byl můj první rádiák, ale také pro svoje vynikající letové vlastnosti. 

Celý modelářský život jsem si říkal, že ho jednou postavím znovu. Až se na Modelbazaru objevil Amigo II, jako retro stavebnice. Dokonce i s pylonem nad křídlo pro elektromotor. Bylo opět rozhodnuto. Model jsem koupil a postavil. Tentokrát jsem chtěl, aby model nejen dobře létal, ale aby i pěkně vypadal. Nebudu popisovat, jak se model krásně staví. Je perfektně vyřezaný z balsy a překližky. Krásně vše do sebe zapadá. Ani jeho historii, to se dnes najde na internetu. Jen stručně popíši dokončení modelu. 

Aby model vypadal trochu autenticky, potáhl jsem ho materiálem Vlies. Trup a náběžné části křídel a výškovky jsem nastříkal barvou. Pod barvu na předních částech křídel a výškovky jsem ještě přilakoval tenký papír, tím jsem odstranil případné drobné dírky ve Vliesu.  Všechny plochy kde je model barevně upravený jsem ještě nastříkal plničem pórů. Proužky na trupu a křídlech jsou vyřezané ze samolepicí reklamní fólie. Rovněž nápis AMIGO II. Ten je vyrobený podle originálních vodních obtisků z původní stavebnice, kterých mi bylo líto použít. 

Model provozuji pouze s pomocným motorem Maytech 2822/1800 s vrtulí 6/4 a baterií 3S1P 1300 mAh. Řízená je směrovka, výškovka a motor. Létá klidně, pomalu, majestátně. Miluje klidné ovzduší, tak jak si ho pamatuji. V termice ožije a nechce se mu dolu. Proto jsem ho vybavil variem, abych věděl, kde to bezpečně nenosí. Za necelou minutu motorového chodu vystoupá do 150 m. 

Jsem rád, že jsem tenhle model opět postavil a potvrdila se mi nadčasovost jeho konstrukce. Amigo splnil moje přání a očekávání. Při podvečerním létání s ním se krásně vzpomíná.

Václav Benda