F4U 1 Corsair 2,3 m

Model od firmy Black horse je dodáván jako ARF potažen a téměř připraven k letu. Můj exemplář je vystavovaný model na veletrzích a veřejných akcích. Jako plus tedy výrazná sleva od dodavatele, jako mínus drobné kosmetické vady a nekompletní příslušenství.

Na své rozměry je konstrukce velmi lehká, bohužel však na úkor tuhosti a pevnosti  celého modelu. Stačilo jen neopatrně vzít trup do rukou a okamžitě byla na světě promáčklina. Výrobce doporučuje pro tuto stavebnici benzínový motor. Jsem zvědav kolik sezon by člověk s takovým letadlem nalétal, než by se samo rozsypalo ve vzduchu. Uchycení a provedení dodaného zatahovacího podvozku odpovídá modelu max do 3kg a i tak bych si nebyl jist, zda se při provozu na trávě po pár startech nevylomí.

Následovalo tedy rozhodnutí model tak trochu vylepšit. Začal jsem kompletním odstraněním  původního potahu, vytmelením promáčklin, prolepením prasklého balsového potahu. Plochy bez balsového potahu jsem potáhl papírem a nalakoval vypínacím lakem. Poté jsem celý model nalakoval zředěným nitrolakem a lehce obrousil. Následovalo laminování tenkou skelnou tkaninou 35 g/m2 při použití epoxidové pryskyřice L285 a tužidla 286 dodaného firmou Havel composites. (děkuji za odbornou radu Petrovi Jirousovi)

 Jak jsem již zmiňoval, bylo potřeba přehodnotit použití dodaného pneumatického podvozku. Jelikož se po bližším přezkoumání ukázalo, že jednotlivé díly podvozku nemohou běžný provoz letadla této velikosti a váhy ustát, zvolil jsem robustnější elektrický podvozek od firmu ESM, který jsem sehnal z druhé ruky. Provedení není světová kvalita, ale vše je kovové a funguje tak jak má. Velikostně nebyl problém podvozek do křídel napasovat, stačilo vytvarovat a vlepit modřínové hranoly po obou stranách šachet a podvozek je dokonale upevněn. Výhodou je, že kdyby se nedej bože hodně nepodařilo nějaké přistání, měly by se vylomit pouze vlepené hranoly a neměly by ohrozit konstrukci celého křídla.

Jinak sledovat pomalu se zasouvající otočné nohy podvozku, které postupně mizí v šachtách pod zavírající se kapotáží je slast.

 Další slastí je pohonná jednotka, kterou jsem pro tento model zvolil. Ikdyž abych mluvil pravdu, původně byl na světě motor zakoupený taktéž z druhé ruky a já toužil po dvouplošníku Stearman Pt - 17. Jelikož ale mnou požadovaná velikost nebyla k mání (firma Flair k velkému smutku mnoha modelářů po celém světě neprodukuje tento model už pěkných pár let) padla volba na mého dalšího oblíbence Corsaira. Ale k motoru. Jedná se o čtyřdobý pětiválec PH FS 400 AR. Je to motor čínské produkce, ale jak se můžete dočíst na forech, je na chlup stejný jak ASP FS 400 AR. Motor má nalétáno pár hodin a je ve velmi dobrém stavu. Tady bych chtěl poděkovat Václavovi a Láďovi za pomoc při prvních pokusech o nastartování. Odměnou nám byl nezaměnitelný zvuk (hřmot) tohoto krasavce. Dodané přižhavování se stará o plynulý chod v nižších otáčkách. Na volnoběh je bublající pětiválec přímo k sežrání. Na plný plyn se z něj stává bestie, která ve stíhači Corsair pročísne oblohu a půjde z ní strach. Škoda, že nelze vložit video běžícího motoru. Zájemci si ale můžou na youtube tento pětiválec vyhledat a poslechnout si na vlastní uši o čem je řeč.

Na závěr dodám, že model teď bude čekat nástřik plničem (předem avizuji, že budu kontaktovat někoho z našich obětavých kolegů v klubu s žádostí o asistenci a odbornou radu) a poté broušení a broušení a broušení. Mám v plánu si trochu vyhrát s povrchovou úpravou. Možná i na pár nýtů dojde. Odsouvací kabina, předělání ostruhy (orginál jak jinak stojí zaprd), svaření kruhového výfuku k motoru a spousta dalších prací. Pro letošní sezonu model asi nestihnu připravit, ale příští rok, by už snad mohl brázdit oblohu kolem Jiřic.

Model jsem včera pokřtil pár kapkami letošní slivovice za účasti celé rodiny. Jelikož měl včera svátek Aleš, bude to také pseudonym mého modelu.

Rozpětí: 2310 mm
Délka: 1750 mm
Váha: +/- 9kg
Motor: PH FS 400 AR radial



Žádné komentáře: